Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


impulsy:krajina_rihova_krizku

Krajinářské úpravy v severovýchodním cípu olešnického katastru

Krajina východně od Olešnice je již celá staletí krajinou polí. V druhé polovině dvacátého století však doznala v souvislosti se změnou přístupu k vlastnictví a novou mechanizací výrazných změn. Místo krajinné mozaiky - 30 ha veliké bloky orné půdy s jednou plodinou. Místo dominanty křížku s vysázenými třemi lipami - krajina zarostlá náletem jasanů a vrb. Chceme dílčí změnu podoby krajiny? Výsadbu ovocných stromů, údržbu stávající zeleně? Kdo se o to postará?


Naše úvahy směřují do oblasti Veselské trati či pozemků pro svoje uspořádání a umístění zvaných Příčnice či také Zadničky. Uchopitelným místem je Říhův křížek nacházející se u Olšanovy samoty na křižovatce Veselské cesty a staré cesty od bývalé Holasovy samoty.

Samotný křížek by mohl být se svým lipovým doprovodem nádhernou dominantou krajiny. Zkusme si představit odstranění jasanů a vrby:

Jinak by ovšem slušelo této části naší krajiny dřevin více (pár třešní koneckonců vidíte už na vizualizaci). Podobu území zachycenou na konci 18. a v polovině 19. a 20.století ve srovnání se současným ortofotem ukazuje následující obrázek.

Současné zastoupení dřevin je velmi chudé. Pomineme-li trojici lip u křížku a vzrostlý jasan a vrbu s přilehlým jasanovým náletem v úrovni Říhova křížku (na druhé straně od cesty), které si s ohledem na přítomnost (sub)dominanty drobné sakrální stavby zaslouží samostatné řešení. Přibližně v polovině polního úseku Veselské cesty se nachází hloh a několik keřů růže šípkové. Jediným vzrostlým stromem je bříza, která stojí spolu s dalšími hlohy a šípkovými keři na jediné širší mezi polní části cesty. Absenci dřevinné vegetace lze do jisté míry přikládat též skutečnosti, ve které je cesta hranicí dvou místních honiteb.

Lokalita se nachází na pomezí čtvrtého a pátého vegetačního stupně, kde by se z hlediska výrobních i ekologických faktorů dalo očekávat větší zastoupení trvalých vegetačních formací – trvalých travních porostů a dřevinné vegetace. Procházka po zelené turistické značce, jejíž součástí je i řešený polní úsek Veselské cesty, vyvolává v návštěvníkovi oprávněný dojem nepřiměřenosti současného uspořádání rozlehlých bloků orné půdy. Zároveň i pro místní vytváří tato lokalita zvláštní kontrast oproti západní části olešnického katastru tvořeného mozaikou lesů a pastvin. Z výše uvedených skutečností vyplývá vhodnost doplnění řešené polní cesty dřevinnou vegetací.

Z hlediska vlastnických vztahů lze rozlišit vlastníky, na jejichž pozemku by přímo byly provedeny výsadby a vlastníky dotčené v průběhu let ovlivněním vlastností pozemků na základě výsadby dřevin na pozemcích sousedních. Samotná cesta v šířce parcely asi 6,5 m patří Městu Olešnice. Jak ukazuje situační výkres, mez před Říhovým křížkem a vlastní okolí této drobné sakrální stavby náleží jinému vlastníku (paní Pelikánová z Rovečného a Brychtovi ze Čtyř Dvorů).

Do této chvíle bylo jednáno s jedním ze spoluvlastníků dotčeného pozemku na začátku řešeného úseku. K pozemku nemá většího vztahu a k výsadbám se stavěl vstřícně. Postoj města reprezentovaný názorem starosty není nevstřícný, zmiňována je však zejména pochybnost o získání dotace na výsadby, role pozemkového úřadu, který bude realizátorem některých rekonstrukcí cest (dle komunikace s PÚ Blansko však je velmi nepravděpodobné, že by došlo na tuto část Veselské cesty). Dále je městem poukazováno na nezájem uživatelů.

Uživatelem obou bloků orné půdy (po pravé straně cesty 5701/28 o výměře 29,53 ha, po levé straně 5801/21 výměry 12,72 ha) je zemědělský podnik VSP Group, a.s. Zákres půdních bloků na portále LPIS je proveden tím způsobem, že v převážné části je z půdních bloků s kulturou typu orná půda vyjmut pouze jízdní pruh cesty (asi 2,5 m, tedy bez plochy mezí). Na základě jednání s agronomem podniku v terénu byla konstatována krajní nevhodnost vysazovat stromy v místech, kde se šířka neobdělávané meze u cesty pohybuje pouze kolem dvou metrů. Proto jsou v situaci vymezeny patřičné obdělávané a neobdělávané plochy.

Z důvodů vyplývajících z logických nároků uživatele pozemků nelze přistoupit k souvislé výsadbě, dokonce ani k jednořadové alejové. Vybrány byly nakonec pouze dostatečně široké meze, čímž vzniklo pět segmentů, ve kterých by dle níže uvedeného výkresu mohla být provedena výsadba.

Jediným místem řešeného úseku cesty, ve kterém na mez navazuje trvalý travní porost, je segment A. Mez je navíc v důsledku klínovitého tvaru pozemku dostatečně široká a umožňuje tak výsadbu prostorově nejnáročnějšího druhu ze zvolených, kterým je třešeň.

Segment B byl přes poměrně málo prostoru záměrně zařazen pro zvýraznění vizuální komunikace nových Božích muk a zde plánované výsadby hrušní. Trojice hrušní může vytvořit z dálky patrný prvek krajiny, tvar koruny směřující spíše do výšky pak může vyhovovat stísněným prostorovým podmínkám. Jedná se o jedinou levostrannou výsadbu, což zdůrazní možnost zastavení k vyhlídce na výrazný drobný sakrální objekt nacházející se asi 1200 m po pravé ruce člověka procházejícího z Veselky do Olešnice.

Přibližně v polovině řešeného úseku je zařazen segment C tvořený skupinou neovocných dřevin. Tato relativně hustá výsadba může poskytnout vhodné stanoviště pro biotu uprostřed rozlehlé plochy orné půdy.

Posledním celkem umožňujícím nejrozsáhlejší výsadbu je mez nacházející se v koncové části řešeného úseku. Pro účely výsadbového plánu je rozdělena na segment D (před vzrostlou břízou) a segment E (za břízou). Díky dostatku prostoru je možné v blízkosti břízy vysadit třešně a jabloně, v okrajových částech jsou pak navrženy švestky.

Je zřejmé, že plánované výsadby minimálně nepřímo ovlivní i sousední pozemky. Z tohoto hlediska je zajímavé, že nemalá část pozemků má také takové vlastníky, kterým bude ovlivnění několika čtverečních metrů jejich pozemků pravděpodobně lhostejné (např. Arnold Weisenstein z Kyriat Mitzkin u Haify). Každopádně je však vhodné alespoň informativně s tímto okruhem vlastníků jednat (má podpůrný potenciál pro takováto jednání tento portál?). Největší komplikací je ovšem znepříjemnění života zemědělcům (buď rozbíjení zrcátek o přerůstající větve stromů, nebo zvětšení plochy neobdělávané půdy). A samozřejmě: kromě práce i výsadba stromků něco stojí (minimálně doprava, ale nejspíš hlavně samotné stromky, chráničky, kotvení).

Co si myslíte o možnosti výsadeb u Veselské cesty a úpravě okolí Říhova křížku? Přispějete nějak k realizaci takových myšlenek?

impulsy/krajina_rihova_krizku.txt · Poslední úprava: 2016/04/09 21:48 (upraveno mimo DokuWiki)